Dívčí blog o lásce a víře. Líbající

Červenec 2007

Moje 1.povídka,kterou jsem sama vymyslela a napsala:

25. července 2007 v 10:00 | miska
Ráno se probudím už v 5:30.V půl šestý proto,že jsem se musela do té nové školy pořádně připravit,a ještě stihnout to ,rande´ s Tomášem.Musela jsem si vyčistit zuby,umýt a usušit vlasy,namalovat stíny,řasenku,lesk,lehký make-up a korektorem si zakrýt nedostatky. ,,A je to hotovo!".Ted jestě si něco oháknout. ,,Ale co?" Růžovo-bílo-krajkový top,bílé kalhoty,růžový pončo s bílou kožešinou,růžovou čelenku s bílejma hvězdičkama.Hotovo!!!A užjen se nasnídat.Je 7:00 a už vyrážim na smluvené rande,kde zž Tomín čeká.Pozdravili jsme se a políbili-teda líbali se.Asi po půl hodině jsem se na něj pořádně podívala (ne,že bych neviděla,jak vypadá,ale musela jsem se juknout,co má na sobě)-měl na sobě umyté kaštanovévlasy,tipicky černé triko-metalista(poslouchal metal) a onošené džíny.Vypadal sexy.Ale jelikožjsme už museli do školy,rozloučili jsme se a domluvili ,že se sejdeme zase po škole.Škola přoběhla v klidu.Teda 1.den v nové škole rušno.Přišla jsem do třídy,kde 1.B.,vejdu a v poslední lavici sedí Tomáš.Zapomněla jsem vám říct,,že Tomáš chodí do stejné školy co já.

Náš trapas

25. července 2007 v 9:56 | miska |  Dorost
Ahoj...tady mám pro Vás jeden trapas pro zasmátí...!!!:
Tento trapas se opravdu stal tyto prázdniny...!!!:
Prvních 14 dní v červenci jezdíme na Ztracenou kolej (tábor). Jednou jsme se vrátili z bojovky a potřebovali nutně na WC. Když jsme přišli na záchody, zjistili jsme, že jsou plné a nespláchnuté, a proto jsme si vzali toaleťák a šli do lesa. Jenže v tom okamžiku, když jsme vykonávali potřebu příjeli (naši) kluci (taky z bojovky) a chtělo se jim taky. Tak tak zalezli do lesa kde jsme byly mi.
Byli jen pár metrů od nás. Já s Majdou jsme se stačily schovat, ale Míša tam zůstala za stromem schovaná.Oni nás naštěstí neviděli, ale my je ano. A když jsme jim to pak řikali, tak byli uplně rudý.Ted,když se o ,,tom" spolu bavíme utahují s z nás,co všechno jsme viděli.Na tuhle Ztracenku nikdy nezapomenem.
Barča,Miška a Majda
No prostě TRAPAS,JAK HROM!!!

Dorost

15. července 2007 v 15:06 | miska |  Dorost
Jak ste si asi všimli,že já sem věřící.Věřím v Boha.Chodím proto taky do schromka a do dorostu.Pokud bys také chtěl/a do dorostu a bydlíš blízko Horních Počernic v Praze 9,můžeš se přijít na nás podívat:
Občanské sdružení Křesťanský dorost v Horních Počernicích (KDHP o.s.) je nezisková organizace pracující s dětmi ve věku 10-15 let. Naši činnost zaštiťuje Církev Bratrská v Horních Počernicích (Ve Žlíbku 168), kde se také pravidelně scházíme, každý pátek od 17:00 do 18:45 hod.
Naším cílem je v první řadě seznámit děti s Biblí, s křesťanskou vírou v Boha a pomoci jim vytvořit s ním osobní vztah. Dále se snažíme nabídnout dětem přátelské prostředí, příležitost k seznámení s vrstevníky a možnost společných her a akcí.
Každý měsíc podnikáme společnou akci, ať už se jedná o jednodenní výlet nebo tzv. víkendovku. Také spolu vyjíždíme na podzimní a jarní prázdniny. Naše celoroční činnost vrcholí táborem prvních čtrnáct dní v červenci.
Účast na kratších akcích není ničím podmíněna, účast na letním táboře alespoň jednou návštěvou na páteční schůzce.
Vedle společných akcí se každý měsíc koná tzv. VýKlub určený nejen pro dorostence, ale i pro jejich sourozence a kamarády. Věnujeme se zde výrobě zajímavých dárků a dekorací.
Na podzim roku 2005 jsme se zapojili do projektu Adopce na dálku. Adoptovali jsme malého Johna z Ugandy. Kromě peněz na školu a vybavení mu posíláme také dopisy, na které nám odpovídá čerstvě naučenou angličtinou.
Jukněte se na:
www.pocernice.dorost.cz

Moje oslavná básnička o vedoucích z dorostu

15. července 2007 v 14:59 | miska |  Dorost
Vedoucí
Peťula je super žena, škoda, že už odchází, byla tu s ní velká psina, v mysli nám už schází.
Pavel Benák to je muž, všichni ho tu mají rádi, hlavně dcera Hedvika, která už tak v brzkém mládí, vedoucí se stává, je to škoda veliká,na život vedoucí bez táty si odvyká.
Jitka-hlava tábora, o všechny tu pečuje, dělá tu i doktora, všechny (hlavně Honzu) miluje.
Quála nadělá pár chybiček, možná vás už napadlo, že hraje hezky divadlo.
Šíma, je to dobrý táta k holkám vždycky chvátá, Píďa si ho vždycky chválí, žijí spolu, jako v ráji.
Vedoucí jsou cool a super, vymýšlejí spoustu her, ať se nám hry líbí nebo ne na další tábor se vždycky těšíme!!!